neděle 11. října 2009

Vysoká škola nebo vysoké napětí?

Už se pár týdnů plácám po velkoměstě jménem Plzeň a není to kvůli nákupům nebo výzkumu života tamních bezdomovců. Má zvídavá povaha a studijní dovednosti, respektive schopnost všechno okecat a vařit z vody, což je na střední škole zásadní skill, mě dostali na zdejší vysokou školu, do akademické obce Západočeské univerzity.

Od začátku semestru mám pocit jakéhosi rozčarování, jako kdybych byl neustále ve snu, ze kterého se probudím jen o víkendu, kdy přijedu domů. Předměty, úkoly, shon, město – všechno to bzučí a pořád někam spěchá. A já spěchám s tím. Už to není taková legrace jako na střední, kdy jsem se vrátil domů a po případných úkolech mi zbylo habaděj času pro sebe. Teď se kolem pátý, a to jen někdy, přibelhám na pokoj a připadám si jako vycucnutý. Kdo by si pomyslel, že sezení na přednášce člověka tak vyčerpá. O nestíhání úkolů nemluvě.

A vůbec, jak jsem si mohl myslet, že až budu na vejšce, tak nebudu vědět co s časem? To jsem tehdy měl zatmění nebo co. Navzdory nynější zkušenosti ale stále doufám, že se to nějak zaběhne, že nám později učitelé dají pokoj nebo bůh ví co. Zatím mi to tak nepřipadá a domů se vracím jako mrtvola, cestou autobusem spím jako zabitý a o volném pátku doma spím pomalu do desíti. Ať mě klepne jestli mě tohle nezabije.

3 komentáře:

  1. Ty spíš jenom do desíti? Kde se v tobě bere tolik elánu? Já v zimáku v prváku vstávala o volném pátku až těsně před polednem/obědem ;)

    Pravda je, že někteří učitelé jsou snad energitičtí upíři a člověka totálně vysosají už jenom tím, že jsou s ním v jedné místnosti. (Konkrétně třeba jedna taková, co každý rok dělá drahoty se skriptama...)

    OdpovědětVymazat
  2. To jo, občas nevím, jestli už třeba nespím. :D Na tu paní, o které mluvíme, jsem se dneska vykašlal. O ranní přednášce jsem ještě spinkal. Přišlo mi to přínosnější. :D

    OdpovědětVymazat
  3. Taky nevím, který chytrák vypustil z pusy, že VŠ je flákárna, ale určitě mu dlužím ránu do zubů. :D V prvním ročníku jsem taky nevěděla, co dřív, domů jsem někdy jezdila i v osm, devět večer a to člověk má ještě něco udělat nebo se připravit na další den na přednesení prezentace nebo referátu... Druhý ročník je o něco lepší, i když ono hlavně záleží, co člověk studuje, jak si to naplánuje a jaké má kontakty na sehnání materiálů dodatečně...
    Je fakt, že někteří učitelé přednášející stylem "uspávač hadů" a jsou vyšťavující i po 45 minutách, natož, když s nimi člověk má třeba tříhodinovku. To tam ani nemusím být do pěti, abych pak natvrdo zařezala třeba ve vlaku.

    Každopádně se drž. Sranda vypadá sice jinak, ale co nám zbývá. :)

    OdpovědětVymazat

Pokud odesíláte komentář jako anonymní, bylo by hezké se podepsat! Na nepodepsané komentáře neodpovídám.

Děkuji