Papír vs. e-knihy, část 2.

V předchozí části jsem nabídl jakousi vlastní obranu elektronického inkoustu. Pokusil jsem se rozebrat jednotlivé výhody oproti klasickým papírovým knihám a pravděpodobně jsem ve vás vzbudil pocit, že už tištěným knihám, které máte v poličkách, už odzvonilo. Ale ta doba je ještě hodně daleko. Pokusím se tedy mrknout i na druhou stranu barikády. Na vynález, který osobně srovnávám s objevem ohně, na klasické tištěné knihy.

Z pohledu klasických knih

Nejlepší bude začnu-li s podle mě jejich největší výhodou, trvanlivostí. V dnešní době internetu, kdy je vymazání digitální informace otázkou kliknutí a pár vteřin, je výdrž informací v papírových knihách přímo zázračná. Není nic neobvyklého, že si z knihovny půjčíte knihu, která vyšla před 80 lety. I když už nejspíš bude notně ošmataná a popsaná, což nesnáším, ale bude stále čitelná. I po všech těch letech obsahuje čitelné informace, což se o médiích jako je CD, které vydrží tak 10-20 let, říct nedá.

Další výhodou je téměř dokonalá uživatelská přívětivost. Každý člověk, samozřejmě za předpokladu, že umí číst a není nějaký Křovák, který knihu v životě neviděl, když dostane do ruky knihu, okamžitě ví, jak s ní pracovat. Když to srovnáme se složitějšími přístroji na čtení e-knih, kterých by se pravděpodobně bál i vzdělanější člověk (všichni víme, jak je to s lidmi a počítači, že?), tak tu máme další velikou výhodu klasických knih.

Uchování informace v knihách v poličce vás nic nestojí. Když pomineme uložení elektronické informace na přenosná média jako je CD, které je stejně celkově energeticky náročnější, tak vás založení knihy do poličky stojí akorát ono místo v poličce. Pro ty línější pak ještě pohyb rukou, když ji tam dáváte. :-)

Pro mnoho lidí je nespornou výhodou jakási hmatatelná hodnota jimi pořízené knihy. Na e-knihu si těžko sáhnete, je to jen shluk jedniček a nul. Obsahují sice někdy i obrovskou výpovědní hodnotu, může to být například přesná kopie Shakespearova rukopisu, ale Shakespearův rukopis už to prostě není. Kniha je něco jako poklad. Je to autor napsaný na papíru, na papíru, který tím získá úplně jiné hodnoty. Navíc se s tím dá lépe působit na známé, když je zavedete do své knihovny a oni shledají, že tam máte čtyři police plné Pratchetta, už si o vás udělají obrázek. Rozhodně daleko lepší, než když jim na monitoru ukážete sbírku stažených e-knih.

Kniha má prostě kouzlo. Pro člověka jako jsem já, je přímo rájem, když si může v obchoďáku zaskočit do oddělení s knihami a zkoumat jednotlivé obálky a přemýšlet, co že je to vlastně za knihu. Nebo později řešit dilema, zda koupit tuhle knížku nebo raději tamtu, nebo později obě, když zrovna teď nemá na obě dvě najednou peníze. A právě Pratchett to vystihuje ve svých dílech přesně. V knihovně nebo v knihkupectví, prostě všude kde jsou regály plné knih, se čas jakoby zpomalí nebo utíká úplně jinak. Prohlížíte, prohlížíte a najednou přiběhne příbuzný nebo kamarád a chce už odejít, protože na ty knížky prostě čumíte víc jak půl hodiny a vám to ani nepřijde.

Závěr

Když to tedy shrnu, tak mi připadají obě síly vyrovnané. S e-knihami můžete snadno manipulovat a dají se efektivněji skladovat, na druhou stranu klasická kniha je lépe zavedená, ergonomičtější, a má své časem prověřené kouzlo. Nakonec stejně svět dospěje do stádia, kdy už budou jen elektronické informace, ať už díky nějakému módnímu trendu, ekologii nebo tlaku technologického pokroku. Ale to se stane až za dlouho, až v době, kdy bude virtuální svět běžnou součástí reálného světa všech lidí. A myslím opravdu všech.

Trošku můj názor podkopává fakt, že internetový obchod Amazon letos prodal více elektronických knih než těch klasických, což někteří považují za přelom. Já v tom vidím akorát nadšení lidí ze čtečky e-knih Kindle, kterou Amazon sám uvedl na trh, spolu s přístupem do jejich databáze elektronických knih. Rozhodně to nepovažuji ze předzvěst hromadného pálení knih a vzniku davů "elektronických" čtenářů.

Ale špatná věc to není, pokud to lidi donutí číst, je to jedině dobře.