Perla jménem Dwarf Fortress

To, že je těžké soudit cokoliv podle obalu jsem se naučil už dávno. A v případě hry, kterou vám hodlám představit, to platí dvojnásob. Dwarf Fortress, nebo DF, jak ji budu zkráceně ve článku také označovat, je velice originální počin, který ale bohužel díky svému podivnému vzhledu hráče spíše odradí. Otočit se ale k tomuto skvostu zády je obrovská chyba. Hra takového kalibru se objeví jen jednou za sto let.

World of Goo

Je to pár dní, co se mi do rukou dostala tahle skvělá hříčka ze žánru experimental gameplay. Možná vám něco řekne podobný název Tower of Goo. Pokud tuhle freewarovku neznáte, tak vězte, že je to hra založená na stavění co možná nejvyšší věže s pomocí malých černých kuliček - Goo. World of Goo je jejím nástupcem.

Jaké překvapení, když jsem zjistil, že stavění z kuliček ve WoG nekončí u fádní a nudné věže. Úkolem je se pomocí stavění kuliček do rozličných "struktur" dostat až k trubce na konci (většinou) úrovně. Od začátku vidíte mapu a máte pár kuliček, se kterými můžete začít budovat. Vtip je v tom, že prostředí bývá zrádné, je plné všelijakých pohybujících se mechanismů, smrtících hřebů, ohně nebo prostě jen fouká vítr. Hra má propracovaný fyzikální systém, takže musíte myslet také na celkovou stabilitu vámi poskládaných Goo. V pozdějších fázích hry se navíc objeví další druhy kuliček, každá se svojí unikátní schopností, které využijete při překonávání nástrah. Pokud bych měl koncept hry shrnout, tak WoG je takový hybrid mezi logickou hrou, plošinovkou a velkým množstvím experimental gameplay.

Těžko popsat dojem, který na mě tahle hra udělala. Už dlouho jsem si nic podobného nezahrál. Nevím, jestli její největší kouzlo vězí v nádherném grafickém kabátku, vytříbené hratelnosti, která před vás nutí u každé úrovně opravdu přemýšlet, skvělé hudbě nebo dokonce o hezky napsaném příběhu - opravdu těžko říct. Tahle hra je dokonalá po všech stránkách. Osobně ji řadím mezi takové skvosty, jako je Aquaria nebo Gish. Ne-li dokonce na první místo.

Pokud vás moje rozplývání se zaujalo a chcete se přesvědčit sami, sáhněte po demoverzi. A pokud se vám zalíbí, můžete si hru za směšných 20 dolarů koupit. Myslím, že tahle cena je za takový počin opravdu malá a zakoupením hry podpoříte její geniální autory.

Mass Effect

Dnes si můžu přidat do sbírky další herní skvost - Mass Effect. Myslím, že nemá cenu tady podrobně rozebírat co je tahle hra zač. Stejně bych jen opakoval věci, které si můžete přečíst kdekoliv jinde. Mass Effect totiž není žádná horká novinka, vyšla poprvé na XBOX360, vzpomínáte? Což znamená, že počítačová verze je konverze z konzole. Ale jaká konverze, panečku! Když si uvědomím, jak moc zpraseně mohou některé konverze z konzolí vypadat, tak musím před vývojáři z BioWare vyseknout poklonu. Ostatní studia by si z této hry měla vzít příklad. Takhle má totiž vypadat konverze!

Snad nic nezkazím, když řeknu, že příběh Mass Effectu je vlastně klasické klišé o záchraně vesmíru, jenže je tak krásně vyprávěný, že nepřestane hrát, dokud neuvidíte závěrečné titulky. A to není všechno, vývojáři připravují pokračování. Hra je postavená na Unreal enginu 3, ale nemusíte se bát. Muskulaturní pánské orgie nečekejte - díkybohu. Vývojáři si s enginem skvěle poradili a nejen, že hra vypadá stylově a pěkně sci-fi, ale dokáže běžet i na slabších strojích. Hudebnímu doprovodu není co vytknout, sedí perfektně.

Bohužel stále platí, že nic není dokonalé. Mass Effectu se nevyhnuly jisté neduhy, které někdy až moc znepříjemňují hraní. Občas mě napadá, jestli na hře nepracovali dvě skupiny. První, která vytvořila všechno to, co máme na téhle hře rádi a druhá, která se postarala o tyhle blbiny.

Třeba to, že se vedlejší mise nechutně opakují. Respektive jejich prostředí. Až budete prolézat popáte ten samý důl, akorát s jiným rozmístěním beden a konečným cílem úkolu, poznáte, o čem mluvím.

Zajímalo by mě, kdo vytvářel povrchy planet. Při některých jízdách v terénním vozidle Mako jsem měl pocit, že všichni uvnitř už musí vyzvracet i svoje vnitřnosti. Skoro to vypadá tak, že někdo načmáral mapu povrchu a podle barvy se vygeneroval terén nebo se terén dokonce generoval náhodně. Pak už jen stačilo tam přidat objekty a hurá na další planetu. Po několikáté šílené jízdě už se vám ani nechce planety objevovat. Zajímavé objekty jsou těžko přístupné, jedna planeta podobná druhé atd. Ale chcete-li se dostat k lepšímu vybavení a úrovni postav, tak to budete muset přežít.

Také AI není úplně bezchybná. A ve které hře je, že? Občas se mi stalo, že moji parťáci tupě stáli, nekryli se a nechali do sebe nasázet nepřátelské rakety, což je samozřejmě zabilo. Nepřátelé se také někdy chovali tak, že i pilot kamikaze by záviděl. Klidně do vás naběhnou a nechají se zabít. Čehož jsem pak sprostě využíval, když šlo do tuhého. ^_^

Dalším neduhem, který mi dost vadil, byla podobnost zbraní. Co na tom, že seberete třikrát lepší pušku, když vypadá stejně jako ty předchozí. Proč se zbraně od různých výrobců liší sakra jen barvou a vlastnostmi? Tohle mi u RPG takového kalibru, jako je Mass Effect, docela vadí.

S vysokým hodnocením hry na všech herních webech přesto souhlasím, tahle hra si to zaslouží, i když to není pravé "těžké" RPG, takže hardcore hráči mohou remcat, a najde se v ní i pár chybiček. Mě, jako milovníkovi her od BioWare celkově, se hra velmi líbila. Je to jako kdybyste hráli sci-fi román. Své místo na mojí poličce si našla. A co na vaší poličce? 8)

Zeitgeist

Zeitgeist neboli Duch doby je dokumentární film, který se snaží ukázat nám, jak snadno se dá manipulovat s lidmi. Dokument je rozdělený na tři tématické celky. Svůj článek proto, kvůli přehlednosti, rozdělím právě takhle.

Ještě než začneme, tak bych chtěl říct, že nemusíte věřit všemu co uslyšíte. Média s námi dokáží manipulovat, jak se říká v dokumentu, to je pravda, ale pak je i tenhle dokument manipulace. Sám sebe tak v podstatě zatracuje. Ale kde potom leží pravda? Čemu má člověk věřit a čemu ne?

I. Největší příběh všech dob

První kapitola popisuje propojení světových náboženství mezi sebou a mezi původními přírodními (pohanskými, chcete-li) vírami. Zaměřuje se především na křesťanství. Popisuje ho jako kopii několik náboženství najednou a jako jednu velkou manipulaci. Podle mě se bohužel první část dokumentu nevyvedla. Je plná faktických chyb a nepřesností, které si můžete sami ověřit v učebnicích a dokonce i v Bibli samotné.
Více na této adrese: http://frantisek.bloguje.cz/618276-lzi-filmu-zeitgeist.php

Myslím, že smyslem první kapitoly je ukázat, jak snadno se dá pomocí víry, ať už jakékoliv, manipulovat s lidmi. Lidé vždycky potřebovali a patrně budou potřebovat víru v něco. V něco víc. V něco co nám dá ospravedlnění našich skutků. V něco, co nás zbaví odpovědnosti.

...to takhle zařídil bůh.

Však to znáte. Nijak se netajím svým názorem, že víra je jen berličkou pro "slabé" jedince.

II. Celý svět je jeviště

Pokud přežijete první kapitolu, dostanete se do mnohem zajímavější části. Druhá kapitola se zaměřuje na události z 11. září 2001. Ano, přesně o tomhle bude řeč.

Nejspíš jste slyšeli o možnosti, že teroristické útoky na WTC v New Yorku, na Penatagon atd. byly zinscenované, tahle část filmu se zaobírá právě tím. Uvidíte mluvit spousty očitých svědků. Uvidíte spousty mnohdy až šokujících důkazů. Například:

Jak to, že se letadlo, které spadlo na Pentagon vypařilo? Z vědeckého hlediska to přece není možné.

nebo

Proč budovy WTC padají přesně jako budovy při řízené demolici? A co budova WTC 7? Proč jsou hlavní nosníky přeříznuté?

A mnoho dalších zajímavých věcí.

Druhá kapitola je velice zajímavá a dává přinejmenším jiný pohled na věc. Což ale není nic v porovnání s třetí kapitolou.

III. Nestarejte se o muže za oponou

Kdo řídí nějakou zemi? Nějakou demokratickou zemi? Vláda volená lidmi? Ale kdepak. Jsou to peníze a ti, kteří je mají.

Třetí kapitola vás nejspíš rovnou shodí ze židle. Uvidíte v ní jak je celý ekonomický systém USA řízen lidmi, kteří obcházejí vládu a kašlou na obyčejné občany. Jde jim jen o peníze. Válka je jen byznys pro společnosti vyrábějící zbraně, které nakonec stejně hrají na obě strany. Terorismus je jen záminka pro kontrolu lidí. Četli jste Orwellův román 1984? Jestli ano, tak už máte přibližně představu jaká kontrola to asi bude. O tomhle všem, a nejen o tom, je třetí část dokumentu. Asi nejzajímavější ze všech tří.

Závěr dokumentu pak spojuje všechny tři kapitoly do jedné. Všechno je propojené. Všechno jen promyšlený plán. Zetgeist se vám snaží ukázat možnou pravdu. Poselství dokumentu je jasné. Probuďte se, otevřete oči a začněte myslet. Nesmíme být stádo tupých ovcí, které se dá snadno ovládat. Slovo Homo sapiens sapiens neznamená "tupý otrok".

Ke stažení:

Zetgeist - Final edition s českými titulky

Zeitgeist s českými titulky na Google Video

Zeitgeist s českými titulky - Torrent

Minirecenze: Zaklínač

Čekali jsme dlouho, ale trpělivost se vyplatila a já tak mám tu čest vám představit aspiranta na RPG hru roku – Zaklínače. Hra od našich polských sousedů, vycházející ze slavné knižní předlohy Andrzeje Sapkowského, která je známá především na východě Evropy, je opravdovým překvapením a musím říct, že příjemným překvapením.

Vaším herním alter egem je Geralt z Rivie, povoláním zaklínač. Zaklínač, nebo také vědmák, je profesionálním zabijákem nestvůr všeho druhu, které ohrožují blaho obyvatel. Objeví se nedaleko vesničky potvora, které po nocích požírá sousedy? Najme se zaklínač a za určitý obnos to s potvorou vyřídí. Není ale obyčejným člověkem, zaklínač je výsledek roztodivných mutací, kterým se podrobil při svém výcviku a které mu nedávají jen podivný vzhled ale i obrovské pohybové, magické a další schopnosti. Stejně tak je perfektně vycvičen v boji s mečem, což dohromady se změněným organismem vytváří hotový bojový stroj. Geralt není žádným kladným hrdinou, jeho práce je jako každá jiná a tak není odměnou blaho světa, ale plné břicho, lahev silného alkoholu a pokud možno ženská na noc. Ano, i žen na noc se ve hře dočkáte, stejně jako hazardu, drog, rasismu atd. Pokud si teď myslíte, že Zaklínač je jen násilná a perverzní hra, tak nemáte pravdu. Stejně jako v knižní předloze, celý svět hry je parodií na ten reálný a výše jmenované věci do něj prostě patří. Ve hře jsou výborně vsazeny, rozhodně nebudete všude slyšet sprostá slova a po městě neběhají lidé nazí. Znovu opakuji, že všechno je úsměvnou parodií na reálný svět.

Geralt ale není jen dalším z řady vědmáků, Geralt je legenda, jak mezi zaklínači, tak mezi lidmi. Po prožitých událostech z knižní série, které ho proslavili, zmizel a nikdo o něm drahnou chvíli neslyšel. Jednou se ale probere v blízkosti hradiště Kaer Morhen, které je pro zaklínačem domovem, a nepamatuje si nic. Jeho přátelé zaklínači ho najdou a přivezou do hradu, kde se postupně zotaví. Tady začíná příběh hry. Vy, kteří jste knižní sérii nečetli, nezoufejte, hra vám nabídne spousty informací o světe Geralta z Rivie a tak nebudete ztraceni v záplavě postav, které se ke Geraltovi hlásí a v odkazech na knižní sérii se také příliš neztratíte. Odkazů na příběh z knih je ale mnoho a jsou dovedně zakomponovány do hry a tak některé opravdu objeví jen čtenáři série.

Zaklínač sází na vynikající příběh a jeho podání, v tomto ohledu je podle mě nepřekonatelný. Podobá se tak starým RPG hrám, kde jste si říkali: „Ještě chvilku, ještě chvilku a končím.“ A skončili jste ve dvě ráno. Svět Zaklínače žije, lidé se schovávají před deštěm a ženy naříkají, že jim zmokne prádlo. Kolemjdoucí se spolu baví, žebráci žebrají, lidé na vás reagují, ať už kladně nebo negativně, což je mnohem častější, protože Geralt neoplívá zrovna dobrou pověstí, všichni prostě žijí. Celá hra, jejíž herní doba je přibližně 90 hodin, se odehrává v království jménem Temerie, v okolí hlavního města Wyzimy. Pokud jste si mysleli, že budete cestovat po celém světě z knižní předlohy, budete zklamáni. Svět ale není nijak mrňavý a chvilku potrvá, než všechno prošmejdíte. Největší výhodou Zaklínače není ale samotný příběh ale možnost volby. Hru nedohrajete napoprvé, vaše rozhodnutí hru ovlivňují, někdy i ve velké míře. Zabijete elfí povstalce nebo jim naopak vydáte zbraně ze zásob, které máte za úkol chránit? Rozhodněte se, při plnění úkolů musíte opravdu přemýšlet, žádný následek není vyloženě dobrý a vyloženě špatný. Každá mince má dvě strany. Pokud elfům zbraně vydáte, přepadnou někoho důležitého a vy se tak nedostanete k některým úkolům, když je zabijete, zachráníte tak dotyčnou osobu, ale elfové budou přepadat lidi dál.

Celkovou atmosféru dotváří bravurní dialogy postav, takhle dobře napsané rozhovory jste dlouhou dobu neviděli, věřte mi. Český dabing jen dotváří už tak výborné dílo a až uslyšíte řeč trpaslíků nebo blekotání cihláře slabého na duchu, tak mi dáte zapravdu. Jediným nedostatkem českého dabingu je paradoxně hlas Geraltův. Názory na něj jsou rozporuplné, někomu se líbí, někomu zase ne a buď si na něj zvyknete nebo nezvyknete. Mě osobně přijde mírně ujetý, ale udělejte si vlastní názor, jak se říká: „Proti gustu…“.

Hra je postavena na modifikovaném enginu Aurora z dílny Bioware, na kterém běží třeba RPG Neverwinter Nights 2. Bohužel volnost, kterou autoři před vydáním hry vychvalovali, se nekoná. Aspoň ne tak, jako to bylo např. u Oblivionu. Ve hře jste omezeni určitým koridorem, vymezeným ohrazením polí, kameny atp. a zklame vás nemožnost skákání a Geralt se tak občas zasekne o nějakou věc na cestě a to je, s přihlédnutím k jeho bojovým dovednostem, přinejmenším mírně zarážející. Od grafiky rozhodně nečekejte nic světoborného, ale na druhou stranu není ošklivá, to vůbec ne. Velmi dobře zpracované jsou obličeje postav, jen škoda že pokulhává mimika při rozhovorech a tak třeba postavy skoro vůbec neotvírají rty. Doufejme, že problémy vyřeší nějaký patch.

Co říci na závěr? Pokud hrajete rádi RPG hry, Zaklínače by jste neměli minout. Mírné nedostatky, způsobené enginem, zastiňuje vynikající příběh a možnost volby, které jsou obrovskými klady hry. Také nesmím zapomenou na vynikající soundtrack, který se dá poslouchat i samostatně a to už je co říct. Fanoušci knižní předlohy už nejspíš mají hru doma, vy ostatní si jí běžte pořídit, nebudete litovat!

Pokud vám vadí, že při hraní hry musíte mít DVD stále v mechanice, což nejen zpomaluje načítání, ale také ničí samotné médium, můžete si stáhnout mini-image, který potom virtuálně připojíte. Upozorňuji, že se jedná o ne zrovna legální věc, takže stahujte jen pokud máte originální verzi hry. Ostatní, kteří vlastní kopii, jednají na vlastní riziko! Nejsem jeho autorem a nenesu odpovědnost za jeho použití. Děkuji

Minirecenze: Portal

Jistě jste slyšeli o něčem, co se jmenuje Orange box, pokud ne tak vězte, že je to balení tří her a to ne her ledajakých. Ostatně, myslíte si že pokračování proslulého Half-life 2 v podobě již druhé epizody, multiplayerová pecka Team Fortress 2, či Portal, o kterém bude tato minirecenze, jsou hry jen tak nějaké? Určitě ne.

Portal není obyčejná hra, už samotným stylem hraní. I když jde o hru z vlastního pohledu a mohlo by se zdát, že půjde o další střílečku, tak za celou hru si ani jednou nevystřelíte. Jedinou vaší "zbraní" je věcička, která dokáže vytvářet portály. Je to takový ovál, který se po vystřelení objeví na zaměřené stěně, podlaze apod. Vystřelíte vždy jen dva, z nichž každý funguje zároveň jako vchod a východ. Smyslem hry je řešení logických hádanek právě za pomocí vytváření portálů. Obtížnost hádanek se postupně zvyšuje, objevují se zapeklité kombinace, kde k vyřešení využijete bedny a energetické koule, kterých se zase nesmíte dotknout. Život vám ztíží automatické věžičky a pokud hru dohrajete, čeká vás ještě Advanced mod, což není nic jiného než známé mapy se zvýšenou obtížností a to někdy hodně zvýšenou.

Není to ale jen o řešení složitých hádanek, s takovou by hra moc neuspěla. Odpověď na to, proč je Portal tak oblíbený, leží někde - v příběhu a jeho podání. Nerad bych něco předem prozradil, snad vám bude stačit to, že jste součástí experimentu s portály, který se nakonec nebude ubírat tím směrem, kterým jste si mysleli. Pokud budete mít oči otevřené tak si příběh vychutnáte naplno a také objevíte spousty odkazů na svět Half Life. Za celou hru nepotkáte jediné NPC, jedinou společnost vám bude dělat strojový hlas umělé inteligence GLaDOS, která vám občas poradí, občas vás pěkně naštve a hlavně vás pořádně rozesměje. Její "křemíkový humor" je nezapomenutelný a to nemluvím o automatických věžičkách, jejichž hlášky jsou také vynikající. No schválně, viděli jste někdy automatický bojový stroj, který naříká "ou ou ou" když ho převrátíte?

Tohle všechno tvoří dohromady výbornou hru, která vás určitě nezklame. Pokud se rádi u hry trošku zamyslíte a máte rádi výzvy, je Portal to pravé. Jediným záporem hry je její délka, dokončení příběhu vám zabere cca 3 hodiny čistého času, herní dobu ale slušně natahují již zmíněné Advanced mapy a pak také další modifikace herního režimu, kde máte na úroveň časový limit nebo jste omezeni počtem vytvořených portálů. Komunita hráčů se také činí a na Internetu je možné najít spoustu amatérských map, které vám opět rozpálí mozkové závity.

Portal je hra, která má duši a takových her je dnes málo a pokud jste ho ještě nehráli, je čas s tím něco udělat. A nezapomeňte: "The cake is a lie!".